Týden ve Vrchlabí utekl jako voda, ve které děti naplavávaly první letošní kilometry a je pryč mrknutím oka, stejně rychle jako plavci létaly na běžkám. Základ fyzičky pro novou sezónu položen. A kolektiv utužen.

Tenhle report ze soustředění bude trochu osobní. Po čase jsem měla opět možnost strávit delší čas s libereckými plavci. Očekávání mám od těchto akcí vysoká, protože jsou vždycky kvalitní. Ale já nepřestávám vycházet z údivu.

Bazén v Liberci je víc než rok zavřený, plavci – a s nimi i trenéři – musí dojíždět desítky kilometrů denně na každý trénink. Nezastavilo je to od podávání kvalitních výkonů, ani jim to neubralo na dobré náladě.

Skvělá atmosféra, která bude provázet celý týden, na mě dýchne okamžitě při příchodu na sraz k autobusu. Děti se vesele zdraví, už z dálky na sebe volají a k trenérům běží s úsměvem. Těší se na společné chvíle. Ví, že přijdou náročné tréninky a nebude to zadarmo, ale nebudou na to sami.

Dvě fáze denně – po bazénu chvíli klidu a pak hned do stopy. Celý týden. Děti to zvládají skvěle! Ve vodě se nikdo nefláká, odmakaný je každy metr. Jiné to není ani na běžkařském kolečku. Několik z menších svěřenců je na lyžích poprvé, ale stačí pár instrukcí a už to není poznat. Vše se zúročí při závodě, kde některé časy by obstály i v konkurenci kovaných běžců na lyžích.

Tohle všechno probíhá v kulisách dobré nálady a smíchu, který neutichá ani v době poledního klidu. Abyste nebyli uvedeni v omyl… není to samozřejmost. Krásný čas a program pro 40 dětí zajistil trenérský tým, který vytváří jedinečné zážitky a díky kterému má PKLbc unikátní duši. Ne nadarmo je jejich mottem: “Tým, co nezastavíš”.