O víkendu 26.- 28.5.2023 proběhly u nás další velké a významné závody.

Je to vždycky krása, když se bazén „obleče“. Dostane žluté dotykové desky, modré odrazové desky na bloky, natáhnou se barevně odlišené závodní dráhy, pověsí se vlajky, sestaví výsledková tabule a stupně vítězů. Vystrojí se i 25metrový vyplavávací bazén. Bazén se úplně promění.

Změnou projdeme i my. Trenéři, studující plavci, masters, rodiče, babičky a dědečkové. Převlékneme se do bílého a nasadíme důležité výrazy, teď jsou z nás rozhodčí. Z usměvavého oddílového předsedy se stane usměvavý ředitel závodu, který každý půlden změní tričko a barvu límečku.

Z plaveckých slečen a chlapců se stanou hostesky, kameramani, stěhováci a spojky.

Žákovské slečny, které vstávaly před šestou ráno, aby si odplavaly svou náročnou dvouhodinovou tréninkovou dávku, pak celý den poctivě obcházejí rozhodčí a s úsměvem nabízí kávu, ovoce, chlebíčky.  Kolem oběda zmizí, protože je čeká další dvouhodinovka. Po ní pak další půlden obsluhování.

Stejně tak chlapci. Nejprve den před akcí do noci „oblékají“ bazén. Ale brzký ranní trénink nevynechají. Celý den pak stojí za kamerou a soustředí se, aby se přenos povedl.

Všichni si k tomu najdou čas a velmi intenzivně povzbuzují domácí borce, prožívají s nimi všechny neúspěchy a radují se z úspěchu.     Klobouk dolů!  Jste borci!!!!

Tento víkend to tu bylo zas, pořádali jsme Letní MČR juniorů. Šest náročných půldnů ve vedru a hluku. S velkým soustředěním, abychom vše dobře změřili, ukázali a nikomu neuškodili.

Každé ráno jsme sešli kolem osmé, poslechli jsme si pokyny k nadcházejícímu programu, vzali stopky, desky, tužku, píšťalku a slavnostním nástupem zahájili den.

Dopolední program bývá delší, občas trochu úmornější, ale klidnější. Časoměřiče bolí nohy a občas se zamotají do startovacího zařízení na znaka, měří a zapisují. Styloví rozhodčí nachodí za dopoledne přes 10 tisíc kroků, rozplaveb je hodně. Obrátkoví rozhodčí poctivě sledují dohmaty a výjezdy. Občas se zapovídají, ale jen na chvíli, už plave další rozplavba.

Odpoledne nastává vzrůšo, začínají finále.

Letos to bylo o to náročnější a krásnější, že jsme měli několik „želízek v ohni“, „našich“ juniorů.  Jsou tak trochu nás všech. Mají své hlavní trenéry, ale na jejich přípravě se celý rok podílejí nebo to prožívají i další. Trenérka na suchou přípravu, trenérky na nějaký trénink v týdnu, ale i trenéři a trenérky z nižších družstev a přípravek. Všichni aktuálně v neutrální bílé.

Tedy rozhodčí má být nestranný a nemá projevovat emoce. Ale zkuste to vydržet! A tak měříte na dráze, soustředíte se to, ale jakmile zmáčknete, cestou k zapsání času si výsknete „Joo!“ a ukápne vám slza dojetí na brýle. Pak na sebe vzájemně přes bazén mrkáte a tiše sdílíte radost.

V Liberci je navíc úžasná jedna věc. Všichni rozhodcují opravdu poctivě a výborně. Máme v tom letitý cvik a jsme v tom opravdu dobří a sehraní. Pro příchozí hlavní a FINA rozhodčí musí být taková sehraná skupina velká radost. Všechno plyne rychle, dobře a správně. Ze zkušenosti vím, že jinde to tak nebývá.

A občasné „výtky/nevýtky“ mladého hlavního … z mého pohledu to byla pouze povinnost „něco“ říct.

Všem vám moc děkujeme a snad brzy zas.

IJ